Online podpora výuky angličtiny


Studijní materiály

Předpřítomné časy

1) Předpřítomný čas prostý - Present perfect simple

    kladná oznamovací věta (affirmative)
  • podmět + have/has + minulé příčestí slovesa (= u pravidelných koncovka -ed; u nepravidelných 3. tvar)
  • We have played tennis
  • She has played tennis
    zápor (negative)
  • podmět + haven't/hasn't + minulé příčestí slovesa
  • They haven't played tennis
    otázka (question)
  • have/has + podmět + minulé příčestí slovesa
  • Have you played tennis?
    tři základní situace, kdy se používá:
  • něco se stalo v minulosti, ale výsledek trvá (a také nás zajímá):
  • I have broken my leg. Zlomil jsem si nohu. (=TEĎ ji mám zlomenou. Zde lze přeložit i doslovně: "Mám zlomenou nohu.")
  • stav (zejména dlouhodobý) který započal v minulosti, ale dosud trvá:
  • I have lived here for 20 years. Bydlím tady (už) 20 let. (=TEĎ je to dvacet let, co tu bydlím. Doslovně: "Mám tu už ´odbydleno´ 20 let.")
  • něco, co se stalo v období, které dosud trvá (dnes, tento týden, tento rok, za můj život, atd.)
  • I have seen John twice today. Dnes jsem viděl Johna dvakrát. (=TEĎ už ho "mám viděného" dvakrát; TEĎ mám dvě pomyslné "čárky", že jsem ho viděl...)

2) Předpřítomný čas průběhový - Present perfect continuous

  • liší se od prostého pouze tím, že v minulém příčestí není významové sloveso, ale pomocné sloveso být (been); k významovému slovesu se přidává koncovka -ing
    kladná oznamovací věta (affirmative)
  • podmět + have/has + minulé příčestí slovesa být (=been) + významové sloveso s koncovkou -ing
  • I have been playing tennis.
    otázka (question)
  • have/has + podmět + minulé příčestí slovesa být (=been) + významové sloveso s koncovkou -ing + ?
  • Have you been playing tennis?
    zápor (negative)
  • podmět + haven't/hasn't + minulé příčestí slovesa být (=been) + významové sloveso s koncovkou -ing
  • I haven't been playing tennis.
    použití
  • děje, které začaly v minulosti a dosud trvají
  • I have been waiting here for two hours. Čekám tu (už) dvě hodiny. (Začal jsem čekat před dvěma hodinami a stále čekám.)
  • děje, které právě skončily a jejich následky trvají
  • It has been raining. Pršelo. (Je mokro.)

Rozdíl mezi použitím předpřítomného času prostého a průběhového

  • zatímco u prosté formy nás zajímá výsledek děje (jenž trvá v přítomnosti), u průběhové formy je podstatný děj samotný (který má nějaké následky v přítomnosti), nikoli jeho výsledek
  • Look at the nice white walls - I have painted my bedroom. Podívej na ty krásné bílé stěny - vymaloval jsem si pokoj. (Zde mluvčí poukazuje na výsledek své práce, jenž trvá v přítomnosti, neříká nic o činnosti samotné.)
  • Look at my dirty hands - I have been painting my bedroom. Podívej, jak mám špinavé ruce - maloval jsem si pokoj. (Zde dotyčný hovoří pouze o tom, že činnost vykonával a že její následky trvají v přítomnosti, nevíme ale nic o výsledku - jestli už pokoj vymaloval, nebo ne.)
  • prostý předpřítomný čas použijeme, chceme-li říct, kolik (už) jsme něčeho udělali nebo kolikrát jsme (už) něco dělali, zatímco průběhový, říkáme-li, jak dlouho (už) něco probíhá
  • I have read ten books by Agatha Christie. Přečetl jsem (už) deset knih od Agathy Christie.
  • I have been to France twice. Ve Francii jsem (už) byl dvakrát.
  • POZNÁMKA: tam, kde je v angličtině prostá forma předpřítomného času, bývá v češtině sloveso ve vidu dokonavém (udělal, vymaloval, přečetl...), průběhová forma se obvykle překládá pomocí slovesa ve vidu nedokonavém (dělal, maloval, četl...) nebo přítomného času (čekám už dvě hodiny...)

Situace, kdy se předpřítomný čas nesmí použít

  • pokud je udáno období, čas, kdy se daný děj stal, a toto období už skončilo (loni, minulý měsíc, včera, v úterý, před minutou...)
  • pokud daný stav nebo následky už netrvají (ztratil jsem klíč, ale už jsem ho našel; bydlel jsem tu 20 let, ale teď už bydlím jinde...)
  • v takových situacích se použije MINULÝ ČAS
  • I broke my leg, when I was 10. Zlomil jsem si nohu, když mi bylo 10. (Nemohu přeci říct "Mám zlomenou nohu, když mi bylo 10.")
  • I lost my key, but now it is in my pocket. Ztratil jsem klíč, ale teď je v mé kapse. (A ne: "Mám ztracený klíč...")
  • I lived in Prague for 20 years, but now I live in Příbram. Bydlel jsem v Praze 20 let, ale teď bydlím v Příbrami.
    POZOR!
  • Něco jiného je, chci-li říct, že jsem (už někdy v životě) bydlel v Praze (=TEĎ mám tu zkušenost, už tam "mám bydleno", V SOUČASNOSTI mám "odškrtnuto", že už jsem tam někdy V ŽIVOTĚ bydlel, můj život je zde to období, které dosud trvá...):
  • I have lived in Prague. Bydlel jsem (už někdy) v Praze.
  • Pamatujte, že v předpřítomném čase se vždy mluví tak či onak o SOUČASNÉM stavu - TEĎ je situace taková, že jsem to či ono už (u)dělal, mám to odškrtnuto, započteno, splněno, mám onu pomyslnou "čárku"... Vždyť se nakonec předpřítomný čas anglicky jmenuje PRESENT perfect, neboli PŘÍTOMNÉ perfektum.
  • POMŮCKA: tam, kde je v angličtině předpřítomný čas, můžeme si v češtině často dosadit slovíčko , i když v angličtině být nemusí¨(Už jsem ho dnes viděl... Už jsem byl ve Francii dvakrát... Už jsem přečetl deset knih... Už tu čekám dvě hodiny...)

související odkazy: